====== Práce ======

[{{ :prace.jpg?direct&200|Pracující olivoun}}]
[{{ :pracujici.jpg?direct&200|Olivoun během pracovní přestávky}}]

**Práce** je každodenní činnost vykonávaná olivounskou [[Pracovní síla|pracovní silou]]. Tato činnost je lidmi usměrňována spíše do prvovýroby, dolů, lomů, odkališť, na plantáže zemědělských plodin apod.; méně do druhotné výroby, a to zejména do těžkého průmyslu, zpracování rudy, masa, průmyslových a komunálních odpadů atd. Pracovní podmínky jsou často neúnosné a olivouni jsou běžně nasazováni k manuální práci do míst, kam ze strachu o jejich bezpečnost nejsou pouštěny stroje.

=====  Olivouni a stroje  =====
Všudypřítomnost práce v životě [[Olivoun|olivouna]], ať už je její původ jakýkoliv, vztah olivouna samotného k práci do jisté míry deformoval. Není na ní nahlíženo ani tak jako na nutné zlo, jako spíše na svého druhu majetek olivouna, který mu od přirozenosti náleží a krátí mu zdlouhavý čas při očekávání návratu na planetu [[Oliva|Olivu]]. Z tohoto pohledu minimálně od období historického zachytáváme jasný odpor olivounů k použití jakéhokoliv zařízení, které by práci mohlo zkrátit, usnadnit, rozložit mezi více pracovníků, či plně automatizovat. 

====  Stroje berou Olivounům práci!  ====
Hnutí mladých olivounských pracovníků, utvořené během tříminutových přestávek na svačinu v úpravně rudy bauxitového dolu Fatigue ve francouzském departmentu Hérault, nazvané [[Stroje berou olivounům práci]], organizovalo od roku 1951 sabotáže, které měly konkurenci ve výrobě - stroje - v očích vedení zdiskreditovat. Skupina nařezávala převodové řemeny strojů, odstraňovala hřebíky poutající lopaty k násadě a vrcholnou akcí bylo přetnutí lana šachetní klece, kterou parní stroj Le Havre od roku 1949 na místo stovek zapřažených olivounů vytahoval z hlubiného dolu vozíky s rudou a fárající horníky. Nepokoje si tehdy vyžádaly život stovek olivounských dělníků, zejména jako obětí poškozených strojů, z násad odlétlých krumpáčů či padajích klecí těžních jam. Jakkoliv bylo hnutí v zásadě neúspěšné a sympatie továrníků zůstaly na straně mlčících strojů, na místo rebelujících olivounských dělníků, lze se s jeho dozvuky setkat v nejrůznějších provozech dodnes.

====  Folklórní odraz stroje  ====
Strach před strojem, jímž bude olivounský pracovník nahrazen, promítl se i do folklórního podání. Již od počátků průmyslové revoluce objevuje se v olivounské lidové slovesnosti strašidlo zvané [[Všestroj]], děsivý přízrak mechanického zařízení, které zvládne vykonávat **všechnu** práci za olivouna. Tímto přízrakem jsou strašena nemluvňata již od prvních krůčků do továrny. Čas od času rozšíří se mezi olivouny zpráva, že byl Všestroj kdesi vynalezen, tato následně způsobuje paniku a existenční nejistotu. 

O Všestroj se nicméně podle některých náznaků zajímali v historii i lidé, neboť vidina „všeumějícího“ stroje byla pro řadu jednotlivců i skupin velmi lákavá. Zajímal se o něj patrně Thomas A. Edison, o jehož četných vynálezech se soudí, že měly být k sestrojení Všestroje přípravou, dále američtí průmyslníci, kteří do jeho výroby vložili v roce 1928 nemalé prostředky, anebo např. Adolf Hitler, který s jeho pomocí chtěl v závěru dubna roku 1945 zvrátit průběh války. Po zjištění, z jakého prostředí myšlenka Všestroje pochází, však zájemci z řad lidí od tohoto nápadu rychle ustupují.    

=====  Olivounská práce v díle B. Engelse  =====
Moderní bádání vzneslo otázku, z jakého důvodu se [[Olivoun|olivouny]] - konajícími 98% světové práce - nezabýval Bedřich Engels ve svém díle Podíl práce na polidštění opice. Po odmítnutí teorie, že B. Engels byl sám olivounem a neměl tudíž potřebu rozebírat v traktátu své soukmenovce, zaměřilo se bádaní na sám rozsah práce. Dílo tak vrcholných ambicí, jimiž je ilustrování vývinu génia typu Leonarda da Vinci, Williama Shakespeara či Michala Davida z poskakujícího lidoopa prostřednictvím většinou postmoderních lidí nenáviděné činnosti (sloužící pouze k zajištění měsíční renty, jenž dovolí na ni o víkendových dnech opět zapomenout) zaráží středoškolským rozsahem svých několika stránek.  
Světlo světa tak uzřela odvážná hypotéza, že esej je pouze zlomkem mnohem rozsáhlejší práce, jejíž převážná část byla z nějakého důvodu autorem před veřejností utajena. Z korespondence s Karlem Marxem vyplývá, že další kapitoly knihy byly skutečně dopsány a celé dílo mělo přes 500 stránek, věnovaných složité argumentaci toho, jak práce dala vzniknout i olivounovi. Oprávněnou následnou námitku svých kozultantů, že co svět světem stojí, jsou olivouni těmi, kdo pracují, a lidé těmi, kdo se vyvíjejí, však již nedokázal odvrátit a východiskem mu bylo pouze kompletní potlačení olivounského elementu.

=====  Olivounská práce v moderní kultuře  =====

Téma práce a s ní související sociální útlak se staly jedním z hlavních motivů rozhlasové hry [[Kterak Kukuťin i potřetí nakopal lidem zadek]].

**Kategorie:** [[Filozofie]], [[Olivounská každodennost]]