1.
Dopoledne v neděli, kdy čas bývá drahý
neváhám chodit doma nahý
Co z toho máš?
Prostě mě to baví
Dopoledne v neděli, kdy čas bývá drahý
neváhá chodit doma nahý
Proč to vlastně dělám?
Prostě tě to baví!
Šukám si to po bytě, v břiše trochu kručí
přemítám – co to tady hučí?
Šuká si to po bytě, v žaludku mu kručí
přemítá, co mu to tam hučí
Vždyť mu stojí hodiny!
Refrén:
Stojí mi, stojí mi hodiny
Stojí mu, stojí mu (už) tři hodiny
Na hodinářku mám jen půl hodiny
musí se mi do ní napasovat.
2.
Zouvat se tu nemusíte, rovnou na to pudem
Všechno mám, hotoví hned budem
Nejde mi to natáhnout!
To mi říkaj všude
Ručičky se zastavily na půl cestě k jedné
Tady mi to podržte a támhle se to zvedne
Nejde mi to nařídit!
Na vás mi to sedne.
Vy za to vzít umíte, to se musí nechat
Když děláte hodiny, nemůžete spěchat
Tak to máte z krku! Přestalo to hučet
Díky vám – Tady máte účet
Refrén:
Stojí mi, stojí mi hodiny
Stojí mu, stojí mu (už) tři hodiny
Mám pokoj na celé hodiny
už mi v něm zase bijou!