Nový den mi odpískala voda vařící
na kamnech se utopili ranní mrazíci
šálku šeptám do ucha, (že) „další čaj si dám!“
gramofón už vyšívá mi svoje tam ty dam ty dam ty dam
Listí padá i pro toho, kdo čaj si nefouká
píši na ně úkoly pro příští FO(u)K
při Ddur Hmol oblékám si Fe košili
co mi desky Niculesca ráno ušily
Prý „jak se mám?“
ještě si tu zvykám – má to čas
uznávám, že ve volbách mívám druhý hlas
vem to ďas – často si říkám
a s vedením si tykám
však dráty končí tam, kam nesahám