Kožičky jsou olivounská stolní hra. Hraje se pomocí dvou kostek (olivounsky kož), dvou tyčinek (olivounsky ičky) a plátna vymezujícího herní plochu (olivounsky laťňan).

Hráč se pokouší úderem tyčinkou do kostky trefit a otočit kostku druhou. Podaří-li se mu to, počítá si součet bodů, které kostky ukazují. Žádná z kostek během hráčova úderu nesmí opustit herní plátno. Hráč pokračuje v úderech do doby, kdy se mu daří druhou kostku trefovat a otáčet. Když mine nebo když některá z kostek opustí plátno, pokračuje druhý hráč.

Nástěnná výmalba hrobky faraónova úředníka a kněžího Kofhertita zachycující olivouny hrající kožičky. V hrobce se nacházela krom klasické výbavy zemřelého i slonovinová schránka s obsidiánovou sadou kožiček, aby si zesnulý mohl dopřávat rozkoš z jejich hraní i na onom světě. Gíza, Egypt.

Dle nálezů českých egyptologů z hrobky v egyptské Gíze patřící úředníku a kněžímu Kofhertitovi se určuje stáří kožiček minimálně na 5000 let. Kromě klasické výbavy zemřelého nalezli vědci v hrobce i slonovinovou schránku s obsidiánovou sadou kožiček sloužící k tomu, aby si zesnulý mohl dopřávat rozkoš z jejich hraní i na onom světě. Stěna hrobky byla navíc vyzdobena malbou, která význam kožiček v životě Egypťanů jenom podtrhuje. Ze stylizovaných obličejů hráčů jasně vidíme, že se jedná o olivouny, a usuzujeme tak, že olivouni hráli důležitou roli u faraónova dvora.

Kresba z íránské kroniky z 12. století s názvem „Skupina mudrců přináší vladaři dary“. Prostření mudřec drží pod paží luxusní verzi kožiček, určenou výhradně pro potěchu panovníkovu.

Dalším exotickým svědectvím hraní kožiček je íránská kronika z 12. století, která obsahuje i kresbu s názvem Skupina mudrců přináší vladaři dary, na které drží prostřední mudřec pod paží luxusní sadu kožiček, určenou výhradně pro potěchu panovníkovu. Bez zajímavosti také není nápis na oblouku nad postavami. Proč je text ve znění Není jiného boha kromě Alláha a Mohammed je jeho prorok psaný česky a v nudlině dosud nevíme.

Rytina z 15. století zachycující hru v kožičky mezi dámou a jejím olivounským pacholkem

Do našeho prostředí pronikají kožičky zřejmě později, a to až v 15 století. Důkazem toho může být rytina ve veřejnosti uzavřené části Betlémské kaple v Praze, na které vidíme hru v kožičky mezi dámou a jejím olivounským pacholkem. Z výrazu podruhovy tváře jasně čteme, kdo má v partii navrch.

Kožičková sada z exotického dřeva a ručně vyšívaného laťňanu z majetku zámožných krumlovských olivounů z počátku dvacátého století.

Kožičky se nám dochovaly v prakticky nepozměněné podobě až do dnešních dní. Na začátku dvacátého století je majetní krumlovští olivouni hráli ze sadou vyřezávanou z exotického dřeva a kvalitním ručně vyšívaným laťňanem. V současné době je však trh zaplaven lacinými kožičkami z Číny a vůbec mezi olivouny se používá ke hře všemožných předmětů, převážně z plastu.

Vášnivými kožičkáři byli Puškin, Dumas mladší nebo Churchil. Podle nejnovějších rozborů bylo zřejmě původně používáno jako výborný laťňan i Turínské plátno.

Kategorie: Olivounská každodennost