Festivaly olivounské kultury | ||
---|---|---|
Rok | Motto | Místo |
2003 | To je jiná muzika | Kókalovic hacienda |
2004 | Jsme vždy o krok za vámi | Čajovna u Vaška |
2005 | Může to potkat i vás! | Vaškova hacienda |
2006 | Život v pozadí | Vaškova špeluňka |
2007 | Zelená, nikoliv modrá planeta | Národní dům V. Čepeláka |
2008 | All Live Own Life | Restaurace Na Hvězdě |
2009 | Zvedáme kufry | Pitomá kavárna |
2010 | Sfoukněme to spolu | Pitomá kavárna |
2011 | To poslední, co jste chtěli vidět | Kavárna Le Court |
2012 | Modlitby vyslyšeny | Kavárna Le Court |
Festival olivounské kultury (FOK), je každoroční veselicí pořádanou u příležitosti Mezinárodního dne olivounů. Organizátorem festivalu je Ústav olivounistiky FF UK spolu s Nadací Kazimierze Trąby Luleńe. Akademická obec i širší veřejnost je v přednáškách předních olivounistů seznámena s vývojem oboru, součástí je i pestrý kulturní program a nezbytný raut.
Vyhlášení Mezinárodního dne olivounů jako volného pracovního dne pro pracující (tedy všechny) olivouny, bylo ve vztahu lidí a olivounů tak převratnou událostí, že k němu obě dvě strany přistupovaly s nedůvěrou. Olivouni se dožadovali vstupu do továrny, zatímco závodní ostrahy podniků je s nechápavým krčením rameny nad podivným nařízením vedení odháněly holemi od bran. Snahou o překonání nejistoty na obou stranách mělo být v Československu vyhlášení tzv. Lidového festivalu olivounské socialistické kultury hned v listopadu roku 1976. Nepříliš zábavné setkání v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, plné projevů, recitované angažované poezie a genderově nerozlišených polibků potentátů za potlesku smrtelně se nudícího davu, nenašlo si zejména mezi olivouny své příznivce a v roce 1977 před MDO prudce stoupl počet dobrovolných pracovních závazků na 11. listopadu.
Ve snaze nevyvolat rozruch nad neplněním závazku vyhradit den svátku olivounů, byly pod nejrůznějšími záminkami 11. 11. 1977 olivounům továrny zavřeny a tito byli ponecháni na závratný celý den svému osudu. Ulice se zaplnily olivouny a po zásahu Veřejné bezpečnosti ve snaze vykázat je do parků, kde by nebránili dopravě, bylo setkání utopeno v učani.
Myšlenka uspořádat setkání lidí a olivounů, která překonala i pokus režimu o své přivlastnění a ozdobení rudými karafiáty, tak stále čekala na svoje naplnění.
První ročník festivalu se uskutečnil již v roce 2003.
Přestože jsou olivouni středobodem programu festivalu, účast jich samotných na festivalu dnes není zcela samozřejmou záležitostí. Generálními řediteli a správními radami trpce akceptovaná nutnost na popud OSN přerušit jednou za rok výrobu v továrně či dolu u příležitosti Mezinárodního dne olivounů 11. 11 (což je zpravidla řešeno importem námezdní olivounské pracovní síly z některé ze zemí třetího světa), nebere zcela ohledy na posun Festivalu olivounské kultury na nejbližší víkend. V důsledku této skutečnosti se olivouni účastní akce spíše výjimečně, jednou za 5 či 6 let, pouze dojde-li k náhodné konjukci MDO a FOK v jediný den. I tato účast je nicméně ze strany zaměstnavatelů potlačována, neboť dobře prožitý FOK dokáže u olivouna následující den snížit produkci až o 3,2 %. Zpravidla je tak pozváno jen několik význačných představitelů olivounského veřejného života (např. JUDr. Srp), jejichž zaměstnavatele je ÚO FFUK schopen odškodnit, popřípadě ve směně nahradit.