Vládci choutek

Fotogalerie soutěžního odpoledne

„S Barunkou jsme byli věru k zulíbání“ aneb Džejtýho ohlédnutí

S Barunkou nám na soutěži hodně záleželo a rozhodli jsme se, že vám připravíme hluboký nejen chuťový zážitek. Heslo akce: originalita a výraznost.

Jako vedoucí prvek večera jsme zvolili barvu a jelikož pořád hledám záminku, abych se mohl převléct a nalíčit jako žena, naservírovali jsme všem smyslům barvu růžovou. Poučeni z minulých chyb, dali jsme si záležet na přípravách, které probíhaly dva dny před vystoupením. V sekáči jsme pro mě našli roztomilý kostýmek a ingredience i dekoraci jsme pečlivě vybírali v několika obchodech. Vše bylo nakoupeno, maso naloženo (odblanění, porcování a nakládání bezmála tří kil hovězího ze mě málem udělalo vegetariána), růžová hudba objednána a v den D mělo být vaření jen mávnutí ruky, ale zničehonic bylo pět hodin a my jsme se z uklidňující časové rezervy dostali do produktivního stresu.

Chtěli jsme vás obsluhovat v klidu a sami si večer užít, ale místo toho jsme horečnatě poskakovali kolem plotny a nervózně jsme sledovali, jak náš plán sebejistého vystoupení bere za své. Oddychli jsme si, až když jsme odnesli poslední dezertní talířek. Myslím ale, že jsme třemi hektickými hodinami vykoupili příjemný zážitek pro naše hosty. Růžová byla skoro všude, pauzy mezi chody byly tak akorát, s Barunkou jsme byli věru k zulíbání a nakonec jsme se mohli zapojit i do následné zábavy.

Chtěl bych poděkovat tátovi za hezounké menu, Peterovi za obstarání růžové hudby, Soně za strpění našeho řádění a Báře za perfektní týmovou spolupráci – to je panečku hospodyně!

Džejtý

Interview s Džejtým a Bárou

Jaký je váš vztah k jídlu a vaření vůbec?

Džejtý: Velice vřelý, jídlo je jedna z mých nejoblíbenějších zálib. Rozhodně tedy nejím jen abych žil. Vaření mě baví, zvlášť když mám hosty. Zároveň používám vaření jako výmluvu z učení nebo domácích prací.

Bára: Můj vztah k jídlu se v zásadě mění podle toho, jakou mám náladu. Někdy pro mě strava znamená pouze nutné doplnění energie, jindy to může být slavnostní událost se všemi náležitostmi.

Nakolik je pro vás jídlo společenská událost a jak jsou pro vás důležitá pravidla stolování? Co rád jíte a co byste do úst nevzal?

Džejtý: Nerad jím sám; samotu si člověk při jídle uvědomuje dvojnásob. Těší mě, když lidem chutná, a dávám si pak víc záležet. Úroveň stolování záleží na okolnostech; jsem schopný jíst podle Špačka od A do Z i se svalit do špíny a použitou lžící z hrnce dlabat humra s kečupem. Jím skoro všechno, pokud to nejsou vařené kyselé okurky. Mám hodně rád česká jídla, občas pro zpestření ochutnám i nějakou exotiku. Jsem zvídavý, nepožil bych ale nic, co se pohybuje plazmo.

Bára: Mám ráda kultivované stolování, nicméně se nebráním ani opékání buřtů a mít na prstech hořčici, kterou bez ubrousku je nutné odstranit jinak… Miluju ryby, zeleninu na všechny možné způsoby, ale i typicky česká jídla, jako je svíčková, knedlo zelo. Co nemám ráda, je tlusté nebo nedopečené maso a přesolené jídlo, přestože jsem autokonduktor.

Jak snášíte hlad a nakolik vás ovlivňuje v chování?

Džejtý: Hlad snáším velice těžko. Projevuje se to tak, že o tom do omrzení mluvím. Netrvá to ale dlouho, protože v takových chvílích jde všechno stranou, dokud něco nesním.

Bára: U mě záleží na rozložení mysli, ale většinou jsem hladová nervózní a k tomu, abych mohla fungovat naplno, potřebuju mít i něco v žaludku, třeba papír s tužkou.

Je něco, co jste ještě neochutnal, přestože byste chtěl?

Džejtý: Vindalů.

Bára: Určitě je toho spoustu, nic konkrétního si však nyní nevybavuju. Možná klokana, koňe, kočku…

Jste soutěživý? Jste zvyklý vítězit? Jak snášíte porážky? Co pro vás tato soutěž znamená?

Džejtý: Jsem velice soutěživý. Rád hraju a vítězím, ale už jsem byl i mnohokrát poražen a naučil jsem se prohrávat. Z Vládců choutek cítím vzrušení ze soutěže, ale i jakýsi klid, že tyto akce probíhají v přátelském duchu. Příjemná kombinace.

Bára: Nemám ráda soutěže a musím se přiznat, že spíše než jako soutěž beru tuto záležitost jako příjemné posezení s přáteli, u kterého se dobře najím a pobavím. Ale s Džejtým vyhrajem, to je jasný.

Jak jste spokojen s vylosovaným partnerem? Přál jste si někoho jiného?

Džejtý: Je to štěstí, nebýt v bukanýrské dvojici. S Barunkou jsem velmi spokojen, je s ní sranda a určitě vytvoříme kvalitní tým.

Bára: S Honzou se mi spolupracuje příjemně, není důvodu k výměně, stejně by to vždycky byl nakonec chlapeček…

Na co se mohou strávníci během vašeho pohoštění těšit?

Džejtý: Dali jsme si při výběru chodů záležet, aby bylo menu koncepční, chuť výrazná a pokrm originální. Bude to zážitek nejen pro chuťové buňky.

Bára: Na promyšlenou koncepci průběhu večera, kterou vás luxusně ztrestáme.