Vládci choutek

Fotogalerie soutěžního odpoledne

2. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 12. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 22. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 32. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 42. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 52. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 62. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 72. 6. 2008, soutěžní dvojice Hynek a Michal, foto č. 8

„Jen málo dnů v životě člověka je tak hektických“ aneb Hynkovo ohlédnutí

Už dlouho před 2. červnem jsme začali s přípravami. Znáte nás, jak dokážeme být s Michalem důslední, no ne. Nejdříve jsme se dohodli, co uvaříme. Když nás napadlo gazpacho a ratatouille, chyběl jen krůček, abychom vymysleli nějaký dezert, který by měl něco společného s filmem nebo televizí. Krůček se bůhví proč změnil v sloní krok a šlehačkový dort nás napadl těsně před zkušebním vařením. Ani jedno z jídel jsme před tím nikdy nedělali, hnala nás chuť a odvaha mládí. Ne, abych řekl pravdu, přistupovali jsme k věci profesionálně, dokonce jsme si promítali některé úryvky z pořadu Etiketa, abychom se poučili, jak správně servírovat. Role jsme si rozdělili snadno: Michal žadonil, aby mohl sloužit. Udělat mu radost mi nedělalo problém, odsoudil jsem se k místu u plotny. Při zkoušce nám nevyšel zatrolený šlehačkový dort, neztuhl, jak jsme si představovali. Příště jsme tedy použili výdobytek moderní kuchyně: želatinový ztužovač šlehačkových dortů. Základní problém, kam a k čemu vás posadit, jsme snad vyřešili elegantně. Michal poskytl dveře a knihy, které tak konečně dosáhly uplatnění, já jsem přispěl židlemi z tajemného Společenství. Konec ouvertury, koncert vidliček, vařeček a pekáčů se měl rozeznít naplno.

Jen málo dnů v životě člověka je tak hektických, jako bylo pondělí 2. června. Slunce žhnulo jako nemocné a ulice Radlická byla nejmíň na stupni číslo pět. Cesta autem se spoustou nádobí a dalšími potřebnými věcmi tudíž nebyla snadná. S Michalem jsme pak začali s konečnou fází příprav po třetí hodině, o hodinu později, než jsme měli původně v plánu. Zatímco Michal, na dalších několik hodin vrchní i nejobyčejnější servírka v jednom, připravoval slavnostní tabuli, já jsem se chopil nože, prkýnka a šichta mohla začít. Přiznám se, že jsem nikdy nebyl v sauně, ale po této zkušenosti asi tuším, jaké to je. Šestá se přiblížila rychlostí sprintera Bolta, ne všechno jsme stihli, jak jsme chtěli. Nechtěli jsme však, aby jídla následovala rychle po sobě, a zbyl tak čas na přátelské hovory, což se nám i díky zpoždění bravurně povedlo. Čas plynul stále v rytmu Boltových treter, a tak si Slunce šlo s horečkou radši brzy lehnout. Alespoň tak se mi to zdálo. Skláním se před Michalovým odhodláním zůstat po celou dobu v obleku a dodržet tak patřičné dekórum. Překvapivě nám toho hodně zbylo. Lepší však, aby přebývalo, nežli aby chybělo. Moudro hodné otce Fourata.

Druhý den, když slunce leželo pod dekou a potilo se, takové bylo dusno, brázdil jsem si to radlickým (nebo smíchovským?) pátým stupněm domů s osmi židlemi a dobrým pocitem, že i přes drobné zádrhele, proběhlo celé kulinářské představení podle našich představ. S Michalem jsme si ještě podali ruce: a je to.

Hynek

Interview s Hynkem a Michalem

Jaký je váš vztah k jídlu a vaření vůbec?

Hynek: Kladný vztah mám k jídlu i k vaření. Vaření je jednou z mála tvůrčích domácích činností. Například s takovým luxováním se to nedá srovnat. A když člověk jí, je to jako by létal a ležel zároveň. Taková to může být krása.

Michal: Jídlo je super věc, vařit mě baví hlavně tehdy, pokud to hodlám za chvíli sníst.

Nakolik je pro vás jídlo společenská událost a jak jsou pro vás důležitá pravidla stolování? Co rád jíte a co byste do úst nevzal?

Hynek: Připadá mi důležité při společném stolování jednat co nejpraktičtěji a zároveň tím někoho nepohoršovat. Pravidla stolování dobře naznačují směr, jak obé skloubit. Jde prostě o to, aby se člověk se svými spolustolovníky cítil dobře. Rád ochutnávám nové. Kdybych například k některým druhům hmyzu překonal prvotní odpor, věřím, že by mi pak zachutnaly.

Michal: Mohu stláskat celé kuře na gauči u filmu vleže a vychutnat si tu dobrůtku, nebo naopak upřednostnit estetický zážitek kultivovaným stolováním, ale to má pro mě smysl jen s příjemnou společností. Mám rád hodně jídla. Do úst bych nevzal praženou kobylku na medu, červa z tequily a vařená varlata z čehokoliv.

Jak snášíte hlad a nakolik vás ovlivňuje v chování?

Hynek: Hlad jsem snášíval velmi dobře. Nejíst delší dobu mi nedělalo problém. Ale jak stárnu, cítím, že boj s ním je těžší a těžší.

Michal: Mám buddhistického ducha, takže nad hladem většinou vyhrávám.

Je něco, co jste ještě neochutnal, přestože byste chtěl?

Hynek: Toho je určitě víc. Třeba jsem nikdy nebyl na zabijačce… Nebo bych rád ochutnal paellu přímo od nějakého obyvatele Valencie nebo čokoládové kuře v hospůdce nad Acapulkem.

Michal: Jestli je tím myšleno pouze jídlo, tak ne.

Jste soutěživý? Jste zvyklý vítězit? Jak snášíte porážky? Co pro vás tato soutěž znamená?

Hynek: Třikráte jak kdy a jednou možnost, jak se potkat s přáteli a společně dobře popít a pojíst. Hodnocení až v druhé řadě.

Michal: Jsem soutěživý, ale snažím se mít radost i z vítězství protihráčů, co my taky jiného zbývá… Tato soutěž je skvělá příležitost, jak se setkat se všemi kamarády najednou.

Jak jste spokojen s vylosovaným partnerem? Přál jste si někoho jiného?

Hynek: Asi bych překvapil, kdybych řekl, že spokojený nejsem. Nepřekvapím. Myslím, že se s Michalem jsme schopni domluvit a dobře zorganizovat přípravu. Invence nám určitě také chybět nebude a možná se dokonce pobavíme.

Michal: Přál jsem si někoho jiného, ale bohužel nebyl na seznamu soutěžících. Hynek je fajn.

Na co se mohou strávníci během vašeho pohoštění těšit?

Hynek: Na jídlo připravené s láskou a pečlivostí. A jestli bude chutnat…?

Michal: Mohou se těšit na předkrm, hlavní chod a dezert.

Diskuse k tandemu Hynek & Michal

Jose (26. 6., 11.43): ještě tu není....

Imp (26. 6., 09.29): Tomáš ho již několik dnů má, tak snad se tu objeví brzo.

Eldamri (25. 6., 18.34): Těšil jsem se na resumé a pořád nic. Ach jo.

Imp (4. 6., 19.47): Ano, již jsem se těšil, jak se tam budou vyvíjet.

Jose (4. 6., 12.47): škoda, mohl jsi tám mít svůj microsvět a mohl si je sledovat, jak se postupně vyvyjejí...

Imp (3. 6., 21.52): Voda tekla, je uklizeno:)

Tomáš (3. 6., 13.42): To je skutečně pech.

Imp (3. 6., 13.22): Po bytě mám asi 50 kusů špinavého nádobí, které v tom horku již začíná mírně zapáchat a sranda je, že mi přestala téci voda. Já se bojím jít domů...

Tomáš (3. 6., 11.52): Pánové, moc vám oběma děkuju! Skvělé jídlo i následný večírek dokonce přehlušil otřes ze smetany podávané z čajové konvice. Možnost ji Honzovi napálit do obličeje byla také k nezaplacení.

Imp (2. 6., 12.49): Jak „Jak „tak“?“?

Tomáš (2. 6., 10.37): Jak „tak“?

Imp (2. 6., 09.08): Tak se na Vás těšíme dnes v 18 hodin.

Jose (28. 5., 21.56): Imp:to je dobře. Doufám, že hlavní chod nebudou krysy...

Imp (28. 5., 08.48): Tak už se to blíží, nic si na ten pondělní večer neplánujte, nebude kam spěchat.

Imp (24. 5., 11.19): Nakoupili jsme, uvařili jsme, snědli jsme, takže asi tak.

Imp:jak šla příprava na va (23. 5., 18.53):

Tomáš (23. 5., 10.59): Módní…

Džejtý (23. 5., 10.16): Odvážné.

Jose (22. 5., 12.44): za se tak moc rychle nemusíte pospíchat aby to pak stálo za to...

Imp (22. 5., 08.37): Dnes jdeme s Hynkem vařit, když nám to bude chutnat, pošleme našemu levně placenému administrátorovi meny.

Imp:ale jo, tak šup... (21. 5., 18.34):

Imp (16. 5., 14.47): Já nevím, jestli se to smí...

Jose (16. 5., 08.49): Nechce nám Michal, nebo Hynek trochu napovědět, co budou vařit a kde?

Džejtý (13. 5., 22.52): A co třeba karbanátek v menze Sodexho?

Jose (13. 5., 16.41): Tímto bych chtěl aby jste dorazili všichni do Holyně.V sobotu v půl čtvrtý odpoledne.Chtěl bych tam oslavit své čtyřiadvacáté narozeniny...

Tomáš (13. 5., 10.25): Ano, správná odpověď zněla kokoláda.

imp (12. 5., 18.48): treba takova kokoláda

Eldamri (12. 5., 17.59): Napadá mě třeba smažený sýr nebo obalované žampiony, ale Švýcary jídelníčků bych je nenazýval.

Tomáš (12. 5., 12.00): Mluvíte tu, jako by existovalo jen maso a zelenina, dva nesmiřitelní soupeři, jin a jang, protipóly, Bender a Flexo, ale přitom jsou i jídla mezi nimi, tyto Švýcaři jídelníčků. Napadne vás nějaké? Aspoň jedno?

Zelenina (9. 5., 15.37): Rovněž doufám, že bude maso.

1 2 >

Menu

Předkrm: Polévka Gazpacho

Hlavní chod: Ratatouille

Dezert: Šlehačkový dort